Vrchol dobyt :)

Asi jste už slyšeli o hotelu Marina Bay Sands. Nebo aspoň viděli obrázek - to je ta vysoká budova na. Tři věže a pak tzv. skypark.
No, tak tam se mi teď podařilo dostat. Sestava byla: Jitka (poznal jsem na Zubr party), její sestra a její francouzská spolubydlící. Dojeli jsme výtahem do 55tého patra, kde jsme přestupovali do jiného výtahu a kde jsme byli zkontrolováni, že bydlíme v hotelu. :)
To samozřejmě nebyla pravda - ale kamarád kamaráda měl nějakou kartu a přes tu to prošlo.

Takže jsem si "zaplaval" na luxusním místě. Bylo to docela mělké, takže o plavání nebyla moc řeč. Ale to nikoho nezajímá, že :) Zezačátku sluníčko. Pak se zatáhlo a šla kolem nás bouřka v kombinaci se západem slunce to vypadalo na konec světa. Po zhruba 2-3 hodinách (čas tam ubíhal docela rychle) se setmělo a bazén zavřel. Tož já jen, že by vás to mohlo zajímat :)

Teď mě čekají zkoušky. Ve středu jedna, v sobotu dvě a v úterý jedna. Takže se jdu učit. V týdnu možná budu muset na nějakou ambasádu vyřídit víza pro Thajsko (asi mi nebude stačit 15ti denní) a Vietnam (protože tam neplánuju přiletět, ale přijet po Mekongu).

Párty víkend a finišující semestr

Topless bus párty

V centru to bylo akčnější než na dálnici

Minulý víkend jsem byl venku 2x v jednom týdnu, což se nestalo za celou dobu co jsem tady (aspoň si to nevybavuju - v tom případě to byla náročná párty ;) )

V pátek byla takzvaná topless bus party - tož jsem se těšil jak všichni budeme v tom buse jezdit okolo Singapuru nahoře bez ... no, tak to samozřejmě nebylo - vršek chyběl jen autobusu, tzn. neměl střechu v druhém patře. Účast nebyla velká, ale stálo to za to. Člověk se projel po nočním Singapuru včetně oblastí jako Orchard Road - ulice plná obchodů, drahých obchodů ... docela lákadlo Singapuru - ale ne pro budget turisty. Nicméně svítí a blýská se to tam všechno - ženským by se to asi líbilo víc než mně.

Udělali jsme zastávku na Marina Bridge - což je prakticky u přístaviště s výhledem na město z druhé strany. Byl tam takový odpočinkový miniparčík, kam lidi chodí pít, pouštět draky nebo obojí. V noci to vypadá fakt zajímavě. Udělali jsme nějaké fotky, pokecali a jeli do klubu. Ten už tak zajímavý nebyl. Až na to, že jsem se divil, že tam pustili i "patnáctky", což je v Singapuru divné.

Zubr párty

V sobotu jsem byl domluvený s Jitkou - Češkou, se kterou jsem se seznámil na stránkách výměnných studentů v Singapuru, že půjdeme na Zubr párty, kterou (myslím podruhé) pořádala česká komunita v Singapuru. Našli jsme se a dorazili na párty. Fakt měli Zubr, tak jsem si pár kousků dal. A pak i trochu slivovice, kterou si všichni pochvalovali.

Že svět je malý a o náhody tu není nouze mi potvrdil fakt, že jsem tam potkal Janu z Hranic :) V Singapuru už chvíli pracuje a pochází z klanu Rýparovců. Třeba ji poznáte na fotkách. Párty vyvedená. Jitce děkuji za nocleh na gauči - taxíkem přes celý Singapur se mi nechtělo. Zbytek víkendu jsem proflákal.

Škola

Už se výuka blíží ke konci a je to poznat. Dopisují se poslední kvízy a na přednáškách se začíná opakovat. Znovu musím zopakovat, že studovat bych tady rozhodně něchtěl. Způsob jakým se tady učí je naprosto strašný. Snad jen jeden předmět je trochu výjimou - HR management - ale ten jsem si dal z nouze a pro zajímavost. Když jsem někdy delší dobu v campusu a nechce se mi domů, tak jdu do knihovny, kde je pořád těžší a těžší najít místo na sezení. Nejvíc mě štvou lidi, kteří se tam jdou vyspat - a těch není málo.

Ostatní

• Durian

Asi jsem to ještě nepsal, ale už vím jak chutná durian. A jak smrdí. Zkusil jsem ho na jedné seanci mezinárodních studentů. Vujo říkal, že je smrdí jako h**no, mně to trochu připomínalo zkažené maso na kari. Je to pěkně slizské a musel jsem se držet, abych to málo co jsem pozdřel nevrátil zpět.

• Lékařská péče

Na campusu je zdravotnické centrum, kde má ordinaci 4-5 lékařů ... no, ordinaci ... stůl s teploměrem, stetoskopem a baterkou. Zdá se mi, že všechno léčí jako lehkou virózu. Byl jsem tam bohužel dvakrát. Poprvé mi léky moc nepomohly, podruhé trochu jo, ale strašně pomalu. Výsledkem bylo to, že do tělocvičny jsem se odvážil až po měsíci. Málem bych zapomněl - mají tam taky pár ortéz a berle - Ville si vyhodil koleno na florbale.

• Domov

Věci se trochu mění. Jeden spolubydla měl odejít, kvůli údajným neshodám s domácí. Nakonec nic - a zdá se mi, že je její chráněnec teďka.

Domácí opustila svůj pokoj s vlastní koupelnou a přestěhovala se do obýváku. Do pokoje se nastěhovala filipínská rodina (3 kusy z toho jedno dítě - ale neřve, takže pohoda.... ehm oprava jsou tam 4 - není divu, že se nemůžu dostat k pračce). V obýváku teď už je pořádek - před tím jsem sotva prošel. A domácí tam furt paří Luxor nebo čumí na hlasitou televizi a do toho poslouchá nějakou muslimskou hudbu. Ideálně všechno zároveň. Já radši mlčím - vadí mi to jen občas a navíc si myslím, že jsem tu neoficiálně.

Horší to je když se pustí do vaření - nechápu, že když kdokoli z Asijců vaří tak to strašně smrdí - proč to nejde jak po našem...?

• Poker, bus

Cca každý týden hrajeme poker. 5 SGD buy in - cash game. Za celou dobu jsem pár dolarů v plusu. Večerní autobusy zpět jsou většinou docela narvané ... a jejich řidiči jsou, stejně jako u nás, večer trochu agresivnější, takže jsem rád, když na mě zbyde večer místo na sezení.

Jinak autobusy mají strašně slabé - do kopce se jim moc nechce.

• Plány na cesty

Už je to domluveno. 22.května doletí Urbec - a do 12. června budeme cestovat spolu. Od 17. června s bratrem. Týden před Urbecem budu sám. Mezitím a v průběhu asi s Ville.

Začátek cesty je naplánován na Krabi, Ko Phi Phi, Phuket, Ko Tao, Bangkok ... dále Angkor Wat a mezitím možná Chiang Mai.

F1 a Kuala Lumpur

Konečně jsem zpracoval všechny fotky a videa, tak můžu napsat článek.

Minulý týden jsem se cítil vyléčený, tak jsem v pondělí zašel konečně na florbal a bazén. To se mi ovšem vymstilo. Druhý den mi nebylo nic moc, tak jsem to pojistil doktorem ... ten mi dal antibiotika, takže jsem ve čtvrtek odlétal do Kuala Lumpur (KL) s práškama a docela unavený. Let byl v pohodě. Z letiště je to do KL ještě takových 70 km, takže jsme museli ještě busem. Akorát pak jsme byli docela zmatení kam dál, protože většina důležitých zastávek jsou zkratky (LCCT, KLIA, KLCC) a to vám moc neřekne. Naštestí nám poradila sama od sebe nějaká paní, takže nám to ani netrvalo zbytečně dlouho.
Já jsem byl grogy, takže jsme se šli jen někam najíst a spát. Druhý den jsme dopoledne šli na obhlídku Petronas Towers (určitě znáte Past ... tak to jsou ty věže z filmu). Vypadají fakt dobře. Turisti můžou jít i na ten spojovací most, když seženou lístek. Že se nám to podaří dnes jsme ani nepočítali.

V pátek byli dle oficiálního programu jen tréninky, což jsme si nechali ujít a jeli mrknout na jeskyně Batu. Nejpopulárnější mimoindijský hinduistický chrám. Prostě pár velkých jeskyní na kopci. Nahoru vede spousta schodů - byl jsem rád, že jsem je vyšel. Nahoře se proháněly opice a byla spousta obchodů se suvenýry. Jinak nic speciálního. Teda kromě té přes 40 metrů vysoké sochy Murugan - boha.

Po zbytek dne jsem odpočíval a léčil se, večer prošel největší market v KL se spoustou "pravých" značkových věcí - brýle a kabelky především.
Druhý den ráno jsme vyrazili opět k Petronas Towers. Přišli jsme před otvíračkou pokladen, ale i tak už bylo vyprodáno. No co ... později jsem se dozvěděl, že to stejně není tak extra.
Valili jsme teda na formuli busem. Oficiální doprava, kteoru doporučují je drahá jak sviňa, ale naštěstí jsme našli levný způsob.

Vyhodili nás na dálnici u hlavní brány. Okruh Sepang je to pár km od letiště. Prošli jsme se po hlavní ulici okruhu než nám došlo, že se nedostaneme tam kam potřebujeme. Mezitím nám nabízeli všechno možné (sluchátka s rádiem za 600 Kč, program za 300 Kč, red bull za 50Kč, špunty do uší...) Samozřejmě jsme si nekoupili nic a Ville začal ladit rádio na mobilu :) Museli jsme ještě popojet shuttle busem k naší bráně (ta už nebyla tak monstrózní). Dovnitř žádné pití, tak jsme do sebe hrkli litr vody a zbytek tam nechali. Ville si místo lístku vzal itinerář letenky, takže to chvíli vypadalo zajímavě. Já měl pro jistotu vytisknuté náhradní lístky. Tak aspoň dostal "odměnu" za nošení batohu.
Celou dobu jsme mohli slyšet formule a nemohli se dočkat až je uvidíme. Náš sektor byl docela dost velký. Když jsme přišli tak formule za chvíli skončily a na řadu přišly meziprogramy - různé jiné kategorie - auta, jiné formule. Nejvíc asi lidi zaujaly auta - a suverénně poslední Fiat 500 (taková nákupní taška). Když předjel na jakési rovince od pohledu mnohem nadupanější auto, získal obdiv všech diváků a zasloužený potlesk. Dobrá reklama pro Fiat. Akorát i když fičí určitě strasně rychle, tak proti formulím jsou to šnekové :)

toho se zbavit nešlo

Pak kvalifikace. Horší bylo, že jsme neměli žádné informace o průběhu. Výsledkový tabule byla nečitelná. Rádio nešlo slyšet, takže výsledky jsem zjistil až večer na hostelu. Vždy než vyjely formule na trať zametači a vysavače (?) ji uklidili, aby nějaký ten kamínek neustřelil. Kvalifikace nebyla až tak divácky zajímavá. Jak se pozná průjezd formule? Husí kůže a zalehlé uši. Ten rachot co vydávají se nedal ani srovnat s čímkoli co bylo před tím na tratí. A to těm autům "hořely" výfuky jak vzplálo neshořelé palivo. No, vědeli jsme akorát, že Vettel vyhrál. Zbytek jen od druhé desítky díky fotografii velké obrazovky s výsledkama, která normálně nešla přecíst. Za zmínku ještě stojí, že komusi odletěla přední kapota, když projížděli před náma. Viz fotogalerie.

Večer jsme šli mrknout na nějaký koncert u Petronas Towers a Ville pak pokračoval směrem do klubu. Já jsem to zabalil a jel domů. Petronas Towers vypadají 2x tak lépe v noci když jsou tak dobře nasvětlené. Už jsem si představoval jak z tam skáču s padákem (viz Past). Mimochodem cesta z okruhu trvala cca 2,5 hodiny místo 1 hodiny. Šílené zácpy a to to byla myslím 3-proudá dálnice. A taky jsem potkal Čecha - Petra, který dělá instruktora potápění v Thajsku .. tak kdyby bylo moc času ... :)

V neděli závod. Lidí přibylo. Mimochodem jsem zjistil z tištěného programu, že v pátek byla pro všechny možnost zadarmo se projít depem (na což mě upozorňoval bratr), ale v oficiálním programu na stránkách to prostě nebylo. Jen pro nějaké VIP. To mě pěkně naštvalo... Jakože hodně.
Přejdu rovnou k závodu. Asi nejsilnější zážitek bylo zahřávací kolo a pak hned první kola, protože všichni jedou spolu. V zahřívacím kole navíc všichni jedou pomaleji. Asi největší rámus dělali těsně před zařazením na startovací pozici kdy si vyzkoušeli někteří startovní zrychlení téměř z nuly. Je to trochu zachycené na videu (zvuk pouze). Start jsme od nás neviděli, což je podle toho co jsem četl docela škoda. No nevím co moc psát. Fotky a videa asi mají větší vypovídací hodnotu. Na konci rovinky kde jsme byli se docela předjíždělo, takže to bylo dobré. Někteří lidi fandili "svým" stájím jako o život - třeba místní nebo Rusáci Petrovovi.. A popularita Ferrari je tam pořád.
Po cca pěti kolech husí kůže sem tam na chvíli slehla :)
No, kdo sledoval výsledek zná. V televizi jsem asi nebyl i když jsem mával přimo do kamery (vlajku jsem nevím proč nevzal).

Cesta zpět trvala 3 hodiny. Celkově dobrý výlet. KL jsme dál moc nezkoumali. Nic extra se mi tam ani nezdá být. A jestli, tak se tam stejně ještě jednou zastavím na cestě do Thajska.

Tohle by zhruba můj výhled - na Picase to jde více přiblížit

Nic, zatím zdar. Brzo napíšu další článek. Dnes mě čeká párty na střeše autobusu, zítra česká párty na pláži.

Rekapitulace výletu po Indonésii

Jen dodávám podrobnou mapu pro lepší představu tripu po Indonésii. Kdybych se hodně nudil v budoucnu, tak možná zakomponuju nějaké fotky nebo videa. Ale to se nestane :)

Zobrazit místo Indonesia - Sumatra, Java & Bali na větší mapě

Druha pulka Javy, Bali opet Singapur

Pangandaran II
V prubehu druheho dne v Pangandaranu meli prijet Ville a Joseph. Rano me cekalo prekvapeni. Prijel Kuba (jeden z kluku z Bandungu) s pritelkyni,  tak jsme se domluvili, ze spolecne pojedeme prozkoumat Green Canyon. Puvodne jsem chtel jet jeste s klukama, ale meli prijet o den driv, tak jsem se na ne vykaslal a jelo se. Pujcil jsem si opet skutr a hned radsi natankoval litr. Mel jsem tam dat radsi dva... :)

Green Canyon byl bohuzel spis brown ... dva dny pred tim prselo, takze se voda jeste nevycistila, coz byla trochu skoda. Zaklad byl projizdka na lodicce kanonem a pak jsme za priplatek plavali, lezli a splhali po lane proti proudu reky. Docela sranda. Pak i mensi skok. Dobre to bylo. Po ceste zpatky jsme se zastavili v Botu Karas na jidlo. Vlny na surfovani tady meli mnohem lepsi... Pak jsme jeli mrknout na bambusovy most - docela to s nama houpalo na tech motorkach :) Projizdeli jsme krasnou krajinou - vsude zeleno, pak more a tak. Chtel jsem to natocit, ale nejak nesel zapnout fotak. V Pangandaranu jsem zjistil, ze je fakt pokazeny a nic mu nepomahalo... Nicmene jeste na ceste zpet mi pri stoupani do kopce skutr chcipl ... dosel benzin ;) Nastesti ho prodavaji i na ulici o korunu draz, tak jsem sjel kousek dolu a dokoupil teda za 10 Kc litr. Odpoledne dojeli kluci, tak jsme pokecali a vecer sli na dzus. Fakt! Pivo je drahe, tak si ho dam jen obcas. Treti den jsem surfoval a kluci jeli smer Brown Canyon. Cely den prselo, takze nic extra. Mne by to na surfu nevadilo, kdyby byly mensi vlny. Pres ne slo tezko prejit, abych nejakou pak mohl chytit a svezt se. Dalsi den jsme se vypravili do Yogyakarty.



Yogyakarta, Borobudur, Prambanan

Prambanan

Cely den zabity cestou - nejdriv po neuveritelne derovate polnacce (vsude okoli lidi makali na ryzi) a pak vlakem. V cili jsme si sli prohlednout mesto, trhy a palac zpoza mrizi. btw. Bata je fakt vsude. Domluvili jsme si vylet do chramu Borobudur a Prambanan. V 04.30 odjezd ... brzke rano a snidane u Borobuduru. Chram moc pekny, bohuzel horni patro po erupci Merapi zavrene. Vsude lidi, kteri vas chcou oskubat. Napriklad borec prisel s zmenseninou Borobuduru - morning price - 100 000 IDR = 200 Kc .... no, skoncili jsme na 10 000 a to jsem to ani nechtel a celou dobu jsem odchazel - tak se smlouval nejlepe, nezajmem.
Pak prejezd na Prambanan, ktery je poniceny po posledni zemetreseni, takze jsme nemohli dovnitr vsech casti, ale i tak to bylo zajimave. Hlavne tady byla spousta skolnich vyletu a decka mely za ukol cvicit anglictinu, takze petinu doby co jsme byli tam jsme odpovidali na dotazy a pozovali na fotkach.
Odpoledne jsme proflakali a prospali. Na vecer jsme meli objednanou veceri - kobru a krajtu - smazenou a na kari. Bylo to zajimave a dobre maso, akorat spousta kosti... a za 80 Kc/osoba, no neber to ... :) Dalsi den rano jsme vyrazili smer Probolingo a Mt. Bromo.

Borobudur

Mt. Bromo
Cesta trvala od 8.30 do 21.30 ... psycho. Borec zezacatku nevedel kam jede. Normalne uz jsem nedaval pozor na to jestli jede bezpecne nebo ne, protoze s tim stejne nic neudelam, ale nektere manevry byly zazitek :) Ve meste jsme se vzajemne do sebe opreli s busem, ale jen jsme si vymenili trochu barvy. Pak jsme komusi zohnuli zrcatko :)

Jahodová :)

V Probolingu nas cekal briefing ohledne nasledujiciho dne. Nejhorsi byl fakt, ze nahore jsou 4 stupne, brr... Pak nas vyvezli nad 2000 m.n.m. do hotelu. Docela kosa na zabky, kratasy a tilko. Pujcili jsme si baterku, zjistili cestu a sli spat. Budicek v 01.30. No, moc jsme se nevyspali. Dali jsme snidani - dole v Probolingu jsme koupili vakuovane pecivo ... nahore byl sacek k prasknuti jak tam byl nizsi tlak - a vyrazili s predstihem. Mistnim se moc neda verit - jeden rikal, ze to trva 2 hodiny, jeden 3 ... tak jsme na to meli 3,5. Radsi driv nez pozde. Sli jsme to 2,5 hodiny. Cesta docela dobra ... hlavne nahore, protoze vedle Broma je jeste jedna sopka a ta mela kazdych 20 minut erupci, tak strikala lava. Zvladli bychom to asi i trochu rychleji, ale Ville a ja jsme museli neplanovane zastavit. (necekal jsem, ze to prijde az po 12ti dnech..) Nahore jsme byli prvni. Vsichni ostatni jeli dzipem a na konich. Hodku jsme si jeste pockali ...tak jsme mrzli. Viditelnost byla super (toho jsme se bali) az do te doby nez zacalo vychazet slunce. Bylo to takove mlhovate, ale aspon neco. Nemohli jsme zustat dele, tak jsme sli dolu (2,5 hodiny) a po ceste neco nafotili ... to uz se vycasilo. S uzasem jsme pozorovali tu postkatastrofickou scenerii - vsechno bylo pokryte popelem a dalsi porad padal dolu. Asi byl hodne urodny, protoze se vsude neco pestovalo. Ale jak rikam, vsude cerno. Na priste musim doplnit vybavu baterkou. No, cely den jsme opet procestovali smerem Bali.

Bali - surfaru raj

Chvíle odpočinku

Po ceste nebylo nic extra zajimaveho az na to, ze autobus mel asi hodinu zpozdeni a dalsi nabral na ceste. Jakmile jsme dojeli privozem na Bali, tak nas kontrolovali nejaci policajti s samopalama nebo tak neco. Pravdepodobne z duvodu tech bombovych utoku. 2009 myslim... No, netusil jsem proc se jedna zenska schovavala za zachodem, ale nastesti ji nenasli, takze zadne zdrzeni a jelo se dal. Do cile jsme dojeli po pulnoci o tri hodiny pozdeji, tak jsem mel trochu strach s ubytovanim. Vzali jsme nejakeho taxika za smluvenou cenu. Opet nas vsichni chteli oskubat. Dostali jsme se do centra backpackeru a unaveni a rozlamani hledali ubytovani v malych ulickach, ktere byly zaplavene vodou. Vsechno naokolo vypadalo spinave, nikde nemeli volno nebo meli draho. Nakonec jsme neco nasli a sli spat. Prvni dojem z Bali fakt spatny. Joseph to tezko rozdychaval. Ville nastesti ma armadni vycvik (jako vsichni Fini), tak neni tak rozmazleny.

Ticket to everywhere :D na Bali jde asi všechno :)

Rano jsme vyrazili na Kuta beach - surfarsky raj pro zacatecniky. Domluvil jsem rozumnou cenu za prkno (temer polovicni nez posledne) - holt je tu vic konkurence. A sli jsme s Ville na to. Bohuzel z duvodu uplnku nebyly tak dobre vlny... Ja si navic vzal mensi prkno (ty nejmensi maji nejvetsi machri :) ), takze jsem musel padlovat jak sileny, aby me ta vlna popohnala. No, zada pak bolely. I kdyz prselo, tak nas to porad bavilo. Evidentne i asi dalsich cca >200 surfaru. Misto obeda jsme si dali jen rychle cinskou polivku na plazi a valili zpet. Pak uz jsem chytal i mensi vlny a byl jsem schopen i zatacet (naucila me to krizova situace, protoze jsem malem narazil do cloveka)

Vecer jsme prozkoumali mistni nocni zivot. Lakaji taky na VIP vstupenky zdarma. To byl dobry kauf. Pak jsme na to v urcitou hodinu kupovali 2dcl piva za cca 2 Kc :) Mezitim sli ven do jineho klubu na welcome drink zdarma - 2x :) Pizzu na hlad po ceste domu a slo se spat. Dalsi den probehl v podobnem stylu...Puvodne jsem chtel do jednoho chramu, ale nejak to nevyslo. Nakonec Bali bylo dobre :) Skoda, ze jsem nestihl zajet na dalsi ostrovy jako Gili islands, Lombok atd.

Shrnuti

Celkove to byl docela povedeny trip. Priste bych nejel na Sumatru a stravil vic casu surfovanim nebo lozenim. Pruser je, ze to presunovani zabere necelou pulku celkove doby cestovani. Zajimavost - lokalni holky jsou pry tim hezci, cim jsou mene opalene. (tzn. nepracuji na poli) Takze tady prodavaji i belici kremy. Jeden jsem si nechte koupil :)

Zatim jeste porad mazu a upravuju fotky. Puvodne jsem jich mel 700, ted pod 300. A nejake mozna pridam ok kluku. Takze foto a video galerie neni kompletni, ale uz by tam mela zakladni verze viset. Mapu dodelam taky.

No a v nedeli jsem letel zpatky do Singapuru. Skoda toho, ze jsem po prijezdu zjistil, ze mi nejede notas. Na zavadu uz se prislo, uz ho mam zpet i kdyz me to stalo 1500 :/ Ale myslel jsem, ze bude hur!

Za 14 dni me ceka F1 - listek nakonec do sektoru C2 za 700 Kc a zpatecni letenka do Kuala Lumpur za zhruba stejnou cenu :) uz bych si pomalu mel rozmyslet kam se potom vydam a zacit delat plany. Chtel bych vylezt na Mt. Kinabalu - snad dam dohromady nejakou grupu a sezenu vhodnejsi obleceni.

Dalsi informace - zatim mate smulu

Proc?

Protoze jsem po prijezdu chtel zapnout notas, ale on se zapnout nechtel. Resim ted co a jak...
Do toho se ted odevzdavaji nejake veci ve skole a pisou kvizy, takze jsem bez casu. A hlavne pekne nastvany :/

Nastesti mam aspon na chvili pujceny notas od pani domaci - i kdyz  na tom pomalem notasu (papirove lepsim nez mem) s Windows trpim...

Zitra mam prezentaci a cely den skolu, ve stredu pojedu do mesta, pokud se mi svepomoci nepodari notas opravit (a uz moc sanci neni), a vecer skolu. Ctvrtek kviz, patek delam na projektu a snad o vikendu neco napisu.

Indonesie - kousek Sumatry a pulka Javy

Tak pulka prvniho vetsiho vyletu je za mnou. Celou dobu jsem cestoval sam, coz je na neco dobre a na neco ne... Pisu bohuzel bez diakritiky - ceska klavesnice nejde nainstalovat. Nektere ceny jsou v rupiich. Prepocet je snadny. Staci ubrat tri nuly (tj. k) a vynasobit dvema.

No, minuly patek jsem odletel do Jakarty. Tam jsem vedel, ze se nechci moc zdrzovat. Prvotni plan byl jet do jednoho mesta k nejake mistni rodine - mel jsem to domluvene 14 dni dopredu. Ale kdyz jsem to potvrzoval, tak borec rekl, ze udelal chybu ... tak jsem volil zalozni variantu.

Sumatra

Z letiste jsem nastoupil do angkotu (puvodne  auto s trema radama sedacek - dve vyhodi a nahradi je dvema podelnym, takze se tam vleze vic lidi ... zatim mam rekord 15 a ten asi nepadne), ktery mi stopl nejaky borec z letiste. Lidi v aute mi poradili, kde presednout i kdyz jsem to zhruba tusil. To se me uz ujala jedna slecna, ktera jela z letiste domu. Doprovodila me az na autobusak, kde se kolem me sebehlo asi 10 borcu, kteri chteli at jedu s jejich spolecnosti... Do neceho jsem sedl a dojel do Meraku (po ceste se se mnou bavil jiny borec, ktery jel za starym znamym na Sumatre, takze jsme meli spolecnou cestu).

Z Meraku jsme jestli privozem na Sumatru. To trvalo strasne dlouho... cca 3 hodiny  (Lonely Planet neni vzdy presny), ale hodne levne. Zabava bylo, ze borci za 2 Kc skakali dolu z lodi.

Kamos mi pak nabidl odvoz, coz bylo super, protoze jsem pocital, za tmy budu uz v cili - Way Kambas - rezervace s tygrama, slonama, opicama a tak...

Ja a Mia :)

No, pred pulnoci jsem se nechal vyhodit v Bandarlampungu, kde mely byt organizovane vylety. Noclehy drahe jak svina, ale nakonec jsem nasel cosi rozumneho. Rano vstavacka a chodil jsem po hotelech a hledal - nic nenasel, nikdo nic neorganizoval. Tak jsem se priblizil dalsim busem (dalsi kamarad). A tam jsem se dozvedel, ze nic nejede. Na radu prisel ojek (borec na motorce, ktery te sveze). Pry za 100k ... nabizelo se asi 5 dedku. Rikam ne. Pak jeden vymekl driv nez ja a jel za 70k. Nic jineho mi nezbyvalo, pokud jsem nechtel ztracet cas. Uz jsme tam skoro byli (50km) a zastavil nas jiny borec a odtahl nekam jinam ... netusim proc - indonestina fakt neni muj jazyk. Nakonec jsem musel zmenit ojeka (prvnimu dal 60k) a jel dal. Pry ze me za "four thousand" odveze. Parada.

No, dovezl me do parku. Docela chude to tam bylo. Nejake opicky a par slonu. Jeden z "kamosu" mi rikal, ze umi hrat i fotbal :) Na to jich ale bylo malo. Nakonec jsem se sel na slonovi projit. Docela zajimave :)

Pak jsem se nechal dovezt do lokalni vesnice odkud mel jezdit bus zpatky. Cena samozrejme nebyla 4k, ale 40k. Chtel jsem puvodne jeste na Krakatau (sopka-ostrov - posledne kdyz buchla, tak zmenila klima a strasne moc toho znicila), ale bylo to drahe. No, ptal jsem se kdy mi jede bus zpatky az na policejni stanici ... borci nerozumeli ani slovo, tak jsem vyskocil na lavicku a ukazoval na hodiny a predvadel bus). Nevedeli.Na hotelu byl vecer nekdo rozumnejsi a pry ze mi ho rano stopne. Uz jsem sel spat a prisel recepcni se slovy "police, kid, friend, help"

Tak jsem sel a Iwan - mistni ucitel s rodinou chtel, abych si sel pokecat s zakama. Pry na chvili a ze je to jen 2 km. Jel jsem s policajtem - bylo to tak 4 km ... temne ulicky ... no, trochu adrenalin :)

Ale vsechno v pohode. Pokecal jsem s nejstarsima deckama na tema vzdelani, fotbal a cestovani. Zajimave je, ze vsechny skoly v Indonesii jsou placene. Tahle ne, protoze ji zalozil otec toho ucitele a on pokracoval v jeho prani i kdyz mu nabizeli diplomaticke misto. Decka z tama ale vubec nemuzou odejit, ale maji tam vsechno. Samozrejme to je muslimska skola. Pak jsem byl pozvan na veceri a dom. No, tolik k te nezajimave casti mozna az moc obsahle popsane.

Bogor

asi orchidej

Presun na Javu probehl hladce (zmenil jsem lod na rychlejsi) a jel do Bogoru. Cesta dobra, ale malo mista v busu - jako vzdy (batoh jsem mel na kline a sedel u okna na trojsedadle, kde mi ramena presahuji hodne na vedlejsi mista). Cestovani busem je docela zivelne. Vzdy nastoupi prodavaci a snazi se neco vydelat. Nebo borci s kytarama a zpivaji. V Bogoru jsem toho vecer moc nedelal... jen jidlo a vecer prvni pivo a poprve spatren ladyboy (pekne hnusny(a)). Rano jsem sel do botanickych zahrad. Pekne, ale neni moc co bych povidal - vic asi reknou pozdeji fotky.

Bandung

Pak hned bus smer Bandung, kde studuji kluci z CVUT (dostal jsem se k nim pres spoluzaka). Vecer me Jenda vyzvedl a jeli jsme na karaoke :) Vim, ze to na verejnosti zkouset nebudu :) Potom domu.

Kuba s kockou, Jenda, ja a Radegast a Petr (zleva)

Konecne jsem se trochu vyspal Vstaval jsem totiz vzdy v 7. Odpoledne az do vecera jsem nakupoval v outletu. Myslim, ze toho mam spoustu. Tak snad mi to zase chvili vydrzi - u nas bych utratil minimalne trojnasobek, spis 4-5tinasobek. Vecer mi Jenda (bracha spoluzaka) domluvil pujceni skutra i s dovozem za 70k na 24 hodin. Nejaka Suzuki 125 ccm. Vecer jsem jel s Kubou na pivo a ukazal mi cestu kudy jet. Bandung a doprava = silenost ... trochu lepsi nez Jakarta, ale porad psycho.

Krater - vlevo vzadu je vyfukovana sira - zakaz vstupu dolu

Rano jsem naskocil na motorku a po prvnotnim rozkoukani jel. Pravidla nejake existuji. Troubi se porad, hlavne jako znameni, ze jsi predjizdeny. Problikani znamena bacha jedu, nejezdi mi tam. Jinak silnejsi a odvaznejsi vyhrava. Dojel jsem ke krateru, ktery jsem cca za hodku obesel (cast dzungli, cast po okraji). Tady jsem potkal borca z Kanady, ktery cestuje sam. Tak jsem mu nabidl kousek odvoz. Ta motorka se chova jinak ve dvou :) No, jeli jsme do lazni z horkeho pramene. Tam jsem se malem rozmocil :) No a pak zpet. Benzin za 9 Kc/l. tak jsem nabral za 18 Kc a ujel na to cca 100 km. Vecer jsem stihl v Bandungu s Petrem jeste neco pokoupit a druhy den rano jsem vyrazil konecne smer plaz. Kluci byli strasne napomocni a moc jim vsem dekuju.

U cajove plantaze s moji motorkou !

Pangandaran I.

Bus jel docela dlouho a po ceste prselo. Batoh jsem uz dal dolu do zavazadloveho prostoru. Asi tam meli diry, protoze byl v cili promoceny . Jeste ze jsem nove veci mel v igelitkach. Priste mu obliknu plastenku. Dorazil jsem do hostelu. Zatim nejpeknejsi ze vsech. A hned jsem si domluvil lekci surfovani. Rano o pul osme jsem byl nastoupeny a sel na to. Borec mi dal par zakladnich pokynu a na radu prisla praxe. Balanc byl docela narocny i na velkem prkne, ale po chvili to slo a asi popate jsem uz vstal! No, borec me pak opustil, ze uz mi to jde. Tak jsem z nej udelal fotografa ... ale moc mu to neslo :/ Krem nepomohl, stejne jsem se spalil. Po obede jsem sel zase. Vlny byly vetsi ... tak 2-3 metry a bylo to docela slozite. Navic foukal vitr. Ale parkrat jsem chytl tu pravou - je to fakt alchymie vybrat tu spravnou.Zitra chystam jen relax, mozna si pujcim zase prkno a budu cekat na FIN a GER, kteri dneska nakupuji v Bandungu.

Docela dobre mi to slo :) Vice fotek pozdeji

Strucne

• nejlevnejsi jidlo za 14 Kc - a dobre (hlavne tunak mi chutna)
• 6 hodin jizdy autobusem za 80 Kc
• Pivo 60 Kc
• nocleh 160 Kc - 220 Kc - uz aby prijeli borci, abych to neplatil sam
• Vsichni se vas snazi oskubat - tak uz umim par cislovek a frazi
• belochum se rika "bule" - nekdy se divi, kdyz se otocim, ze vim co to znamena
• neni kdo by me fotil, tak trenuju foceni sebe sama - za chvili budu lepsi nez vsechny FB holky :)
• muzu rict, ze jsem utratil miliony :)
• vsude jsou muslimove a ve ctyri rano porad halekaji (navic maji "repraky")
• na jih Sumatry bych uz nejel
• tenhle clanek jsem smolil dve hodiny a stal me 40 Kc, tak si toho vazte - taky jsem si mohl sednout na plaz a dat si pivo