Halong Bay
Halong Bay je dědictví UNESCO - několik tisíc malých i větších ostrůvku rozesetých na moři.
Už zezačátku jsme si říkali, že máme nějakého divného průvodce... a měli jsme pravdu. Borec, trochu narcis, anglicky téměř neuměl - rozuměl mu z nás jen bratr. A pořád opakoval dokola nepodstatné věci, které říct uměl, ale k jádru problému se dostal za dlouho. Pak ještě vše zopakoval znova. No hrůza. Nicméně jsme dojeli, nalodili se na naši loď - junk - s lehátky nahoře, kajutami dole a restauraci uprostřed. Ubytovat se nám nějak nechtěl povolit (prý je čas), tak jsme museli čekat. Řekl nám akorát pád základních informací a ukázal na nějaké ostrůvky, které znal jménem a jeli jsme do obrovské jeskyně. Ta byla kýčovitě nasvětlena různými barvami... Divné. Pak jsme proplouvali dále mezi ostrůvkama a skrz jednu plovoucí vesnici (i se školou). Lidi tady na vodě dělají taky vše, podobně jako na Mekongu. Po nějakém "supr" výletu, kterého jsem odmítl se zúčastnit (další peníze), jsme jeli zakotvit k ostatním lodím a ubytovali jsme se.
Borec nás poučil, že nesmíme pít vlastní alkohol na lodi a ani v kajutě. Jinak bychom museli zaplatit nějaký nesmyslný poplatek. No šel jsem se po dlouhé době opalovat nahoru lodi. To mi dlouho nevydrželo a začali jsme skákat z lodi do vody. Celkem sranda.
Pak přijela holka na lodi a prodávala všechno možné. Vzhledem k tomu, že malou plechovku piva měli na lodi za 2 USD, tak jsem skočil do vody za ní a koupil si velkou lahev za dolar :) Strhl jsem lavinu a pak jsme všichni pili ve vodě :) Průvodce nadával, ale nezmohl nic - na lodi jsem nepil :)
Druhý den jsme se přesunuli na ostrov Cat Ba. Naštěstí s jiným průvodcem. Dopoledne nás čekala procházka na vyhlídku. To jsme ale netušili, takže jsme se nepřezuli. Moje pantofle to přežily, ale Eva si svoje rozbila. Když jsme došli nahoru, nezůstala na nás ani nitka suchá. To jste asi nikdy nezažili. Pak přesun do hotelu. Eva a Radek opět šli na výlet, který já jsem vynechal a šel na pláž. Ta nebyla nic moc a bylo tam více lidí než jsem zvyklý. Chtěl jsem zkusit lození, ale nenašel jsem žádného průvodce, nic.
Večer jsme šli na kraba ! Jsem si říkal, že bez toho nemůžu odjet. Objednali jsme si ho a borec nás naučil ho jíst za pomocí kleští. Masa je tam fakt málo, ale zase supr chutná. Naše poslední večeře - jsme si říkali. Ráno jsme nasedli na bus a jeli do přístavu. Docela pršelo a počasí se kazilo, takže nakonec jsme museli zůstat na ostrově, protože lodě měly zákaz jezdit. Noc navíc jsme platit nemuseli, ale výhra to nebyla, protože bylo blbé počasí a byli jsme docela dost neinformovaní. To byl ale samozřejmě velký problém pro všechny, protože všichni už měli zamluvené další výlety. Všechno nějak dopadlo a po šílené organizaci jsme nakonec byli opět na cestě do Hanoje, kde jsme společně strávili ještě jednu noc.
S bratrem a Evou jsem se rozloučil a jel na ještě jeden méně významný jednodenní výlet.
Přesun směrem domů
Z Hanoje jsem letěl do Singapuru, kde jsem taky přečkal jednu noc v Malé Indii. Ubytovna mě tam stála to co denní rozpočet jinde. Holt Singapur. Ale bylo fajn se vrátit. Druhý den jsem si vyzvedl Batoh u české rodiny ze Zubr párty a jel na letiště. Letěl jsem zpět přes Colombo (Srí Lanka), Dubaj a do Prahy, kde mě čekal Martin a jeli jsme rovnou na vlak domů.
