Dillí

18 hodin cesta, pohoda :-) Na začátku si nás sice nějaký borec kontroloval (jako koho okradne az usne, ale dívali jsme se na něj tak skarede, ze to ani nezkusil). Nad ranem jsem provedl test hlídacího psa a failnul. Nicméně cesta pohodova. Hailey i Bradbury docteni.

Prvně jsme chtěli najít hotel, který nám vsici doporučovali. Byl trochu z ruky, ale metrem jsme se lehce přiblížili. Pak cyklo rickshaw, který vůbec netušil kam jede. Zkratim to, hotel jsme nenašli. V druhem ve druhé části města taky nic - plno. Takže zpět na původní hotel, dokonce původní pokoj. A 4 hodiny v .... Takže už jen večeře a spát.

Prohlídku Dillí na kole se mi nepodařilo zajistit, borec neměl kancl a webovky vypadaly ok , ale nejely. Takže po vlastních a metrem. První z e dvou dnu jsme věnovali jídlu (překvapivě) a Gandhimu. Byl to borec.

Večer snaha o místní noční život, ale teda fail musím říct. Na dotaz kam jít zaparit na místní a ze nechceme nic nice a fancy nás poslali do podniku, kde se sedelo, jedlo a sem tam možná pivo. Obešli jsme cele Dillí 1 a nic, takže jsme zapadli do sports baru a sledovali kriket a snažili se uhodnout pravidla. Hokej bohužel nevysilali, takže nám textová zpráva o výhře nad Slováky musí stačit.

Rano pozdější budicek (je třeba si zvyknout na nove časové pásmo...OK, tak ne, prostě se nám nechtělo vstavat ). Směr národní muzeum. To jsme proleteli. Zklamalo me. Čekal jsem historii v kostce, aby mi všechny příběhy zapadly do sebe a prd. Přesun na Khan market... Shopping nic moc-jeste ze nejsme ženské, tem by se tu asi líbilo.

Chyběla už jen jedna hlavni památka. Mešita. Byl z ni slušný výhled hlavně na Red Fort, kterou jsme navštívili úplně první den. Hlavni vzpomínka bude asi patřit ale místní restauraci, kde si hosti podávají židle. Viz foto po bradu špinavého urbeca. Tak dobré to bylo :-)

Poslední dva dny jsme měli štěstí na počasí, včera večer jsme zmokli durch, dnes jen trochu. Nic, utratit poslední prachy, a v jednu na letiště. Ve čtyři letime a odpo jsme v Pze! Asi aby nebyl sok moc veliký z toho přesunu, tak indický oder bude suplovat naše lednicka - někdy hodně dávno prý vypadly pojistky... :-\ :-) myslím, ze se najdou i výkaly na chodnících a i nějaké ty krávy ;-)  

Sumarizaci jak se znám z minulých slibu na blogu neudelam, takže třeba někdy bude zase pokračování, ale asi na jiné adrese.

Čao

Jailsamer

Vlakem z Johdgpuru do Jailsameru....
Rano jsme se vyhli místnímu podvodnikovi, z čehož byl zklamaný. .. Chtěl dohodit fakt levný hotel ( a pak by následoval dráhy výlet na velbloudy).

Moc toho tady není... Jen mistní pevnost (jako všude jinde) a pak vyjížďky na velbloudech. Trochu jsme bojovali jestli na ne jít nebo ne... Přece jen už jsme na nich byli, ale není co jiného bychom dělali, takže jo. 

Odpo nás vyzvezdl jeep a s nějakým japonským párem jsme jeli na velbloudy. Po cestě několik zastávek na chrámy. Do každého zase další vstupné... Do druhého už jsme ani nesli. Po cestě byla možnost koupit pivo, tak jsme si jedno (jedno! Blbanci) koupili.. Po velbloudech nás totiž čekala večera.

Projížďka to tentokrát byla poradna. Z inzerovane hodiny a pul sice nakonec tak hodka, ale bolely nás slušně třísla i tak, takže bez stížnosti. Celou cestu nám průvodci vyprávěli jak mají těžký zivot . účel byl jasmny...dostat velké spropitne. Slečna Japonka několikrát nedávala pozor a spadl ji šál.. A můj průvodce, který se mnou sedel na velbloudu, musel zvedat. Takže mám slušně natrenovane sedani, stoupání i klus... Jak se rozběhl, tak jsem jen doufal, ze nespadnu.

Po dojezdu se průvodci jali vařit večeři a my a velbloudi jsme měli volno. Takže relax v dunách, kde se z ničeho nic objevil prodavač piva.. Toz dali jsme si, že :-) průvodce Čechy znal. Zapamatoval si je díky jednomu co vypil 24 piv za tři dny :-)

Nakonec to s tím ochutnanim života na poušti nebylo marné a nějaký delší výlet mohl byt fajn... Takovy cundr no.. Akorát ne po svých a ne po lesech.

O pevnosti ani psát nebudu... Jen jednu záhadu, kterou jsme si z tama odnesli. Kdy chodí netopýr na velkou? Když se připravuje na spánek? To asi není moc příjemné... Ale tak i indického netopyra bych to pochopil :-)

Ted na čeká, doufejme ze "jen", 17tihodinovy přesun do Dillí.

Jodhpur

Jediný přesun autobusem byl v klidu. O půlnoci odjížděl, v pět mel přijet. Půl hodinka zpoždění byla krásná. Jednalo se o sleeper bus, tedy v lehatkove úpravě. Na délku 180cm, ale s batohama pod koleny to šlo překvapivě dobře. Po páté ráno jsme se kdesi ocitli... Tuk tuk nás vzal na na místě vybrány hotel a to i když byl jediný v širokém okolí v tuto denní dobu. Pak asi ale dostal extra prachy od hotelu, páč byl trochu dražší (330kc noc s AC)... No, proste každý si z vas porad chce trochu peněz utrhnout.

Po dospani jsme zkoukli místní pevnost na níž byl nejlepší asi výhled na město - modré město(sorry foto je jen ve fotaku). Modra měla odhanet prý hmyz... A pak zranice :-)  omelety u typka, který je dělá už 30 let... Za den spotřebuje 1500 vajec!
Pak asi nejlepší lassi (jogurtovy nápoj) co jsme měli. Nejlepší znamená ze byl fakt dobrý, bez následků a stali na něj frontu i místní... Večer krátký pokec s Kanadanama z Montrealu (potkat někoho je spis výjimka!) a spát v modré kobce.

Druhé ráno jsme omrkli vesnici v nedalekém okolí, jejich opiovy ceremoniál - bez naší účasti... Mohla byt sranda :-)
Nějaké další předváděcí akce v místních fabrikach a prodej drahého zboží... Ne, děkuji.

Odpo omeletka, lassi a minikurz vaření v místním obchodu s kořením. Všechno probíhalo na zemi na plynovém varici. 3 nebo4 různá veg jídla. Nic extra, ale špatné též ne. Aspoň to byla první Indka, na kterou se dalo docela koukat.

Docela me začala bavit aktivita focení... Čím větší hnus, tím lepší... Odpadky, výkaly všude a tak :-)  spousta fotek i videi je :-)

O půlnoci odjezd směr Jailsamer, kde ma být neskutečně vedro ... + pevnost a velbloudi.

Udaipur

Přesun vlakem byl bezproblémový... Já se prospal, Urbec prechroustal kousek Konečné diagnózy. Do Udaipuru jsme dorazili včas. Ceny taxíků do města měly byt určené vládou. Bohužel jejich budka byla zavřená, takže jsme si museli sehnat vlastního. Nakonec i docela levně. V hotelu Dream heaven jsme si vzali menší pokoj, ale poprvé s klimou! Předešlá noc byla totiž strašná - horká.

Já jsem zůstal na pokoji, protože jsem byl z toho vcerejsiho slunicka nějaký přešly... Urbec sel prozkoumat město. Večer už mi bylo lépe, takže následovala zranice :-)
Druhy den jsme si konečně koupili sandály - doteď jsme chodili v botech. Hlavní program bylo místní palác na břehu jezera. Je to zároveň i luxusní hotel. Co vám budu říkat, byl pěkný :-) pak jsme se bloudivym způsobem presunuli do muzea starých aut, kde vystavovali auto z Bondovky Octopussy. Cestou jsme narazili na Inda, albína... Jak stěna :-) ale jediný dokázal poradit správný směr.

Kromě zámku se tady da jet na projížďku na koních - ne. Nebo zkouknout západ slunce z jiného "paláce" na kopci. To jsme zkusili a po cestě nás naštval taxikář, který nás obiral o prachy... A samotný zážitek nic extra. Kdyby slunko zapadalo nad městem, tak by to byla jiná liga. Jo a ještě se da jet na lodicky... Taky ne :-)

Takže zbývalo jídlo a bazény... Jeden maji hned vedle, druhy v paláci - luxus. Akorát pivo za draho :-(  dneska ještě zkoukneme střešní bazén a nočním přesunem ukoncime povalovaci část dovolené.

Mimochodem, odvezeme si odtud nějaké hadry ... Opět košile či saka.. Vše na míru jako z Thajska. Když nám to tak holky chvalily :-) kurz vaření tady nebude, nějak jsme to zazdili. Jedeme nočním busem do Jodhpuru, modrého mesta. Teď si ctu já, urbec vyspava draka. Odpoledne jdeme vyzvednout hadry a asi na ten bazén. Zatím!