Nejvýše položená cesta a Nubra valley

Ráno jsme posnídali a protože náš odvoz mel zpoždění, tak jsme se mu vydali naproti. Auto jsme po půl hodině potkali a nasedli. Novy řidič si spíš povídal s průvodcem než námi. Anglicky totiž moc neuměl. Cesta vedla kolem posvátné řeky Indus. Byla docela čistá, tak jsme si řekli ted nebo nikdy... No, studená byla asi takhle moc |_____| :-)
Dvě tři tempa a zpět do auta.

V Lehu jsme vyhodili průvodce a pokračovali ve třech. Začali jsme krutě stoupat (připomínám, ze samotný Leh je 3500m.n.m.). Postupně se objevoval poprašek sněhu na kopcích, na cestě a pak už i souvislá vrstva. Některá auta nasazovala řetězy, my vsak ne. Měli jsme nějaké MPV 4x4, tak to mohlo byt zvládnutelné. Časem se ale objevily vymrzle koleje a my nemohli dál. Navíc pohledy z okénka na strmé stráně byly kruté :-) Na téhle cestě většinou je místo jen pro jedno auto a provoz není nijak regulovaný, takže se brzy vytvořila kolona :-) Zachránil nás cizí řidič, který obtížný úsek zvládl.

Nahoře v Khardung La - 5602 m.n.m. to bylo opravdu znát. Dva tři kroky a motala se palice, těžko dýchalo... Moc jsme se nezdržovali a jeli dál. Zajímavý úsek byl když jsme míjeli bagr, který odhrnoval sníh.. Až s odstupem času jsem si uvědomil, že se tam musela snést lavinka :-) sestoupili jsme cca do 3600m.n.m.

V údolí Nubra, které v létě musí vypadat nádherně, protože je celé zelené, jsme nejdříve navštívili další buddhistický klášter v kopci. Toz dobré to bylo. Pak druhá místní atrakce - velbloudi. Projeli jsme se nejkratší možnou dobu kousek po místních písečných dunách. Potom jsme se nechali odvézt do námi vybraného hotelu (z čehož byl řidič dost zklamaný, páč přišel o provizi) a čekali na večeři snad ještě déle než předešlý den. Jídlo bylo ale božské. Omáčky, placky... Nevím jak se to jmenuje, ale bylo to supr. Nicméně bez masa, to se tady moc totiž nenosí. Takže je to o curry, čočce, špenátu, bramborách a chilli.

Ráno další, ale dost nudný klášter. Jediné zpestření bylo když se nás muslimští vojáci ptali odkud jsme (je to už hodně blízko Pákistánu)... Odpověď ČR je dost zmatla. Jako všechny ostatní. Vůbec netuší :-) nechali nás jet. Vojáci jsou v teto oblasti vůbec všude.

Cesta zpět byla podobná. Až na to, ze borec nazul řetěz ( nevím jestli na moje doporučení ). Jeden. Dva už nechtěl a neřekl proč... No, zase nám v jednu chvíli musel někdo pomoct. Nicméně jsme naštěstí dorazili v pohodě. Mimochodem ta cesta udělá z jakéhokoli auta maslostroj. Skakacka jak svina.

Večer jsme se nechali oholit/ostříhat od místního Banderase a druhý den směr Dillí. Dobré bylo placení holiče...

Já: "How much?"
On: "As you like..."
Po domluvě jsem mu dal 200 rupií (66 Kč)
On: "three hundert" :-)

Evidentně byla dobrovolnost zdola omezena :-)