Jaipur

Budicek v pět proběhl bez problému, taxi též v klidu. Byli jsme na nádraží s hodinovým předstihem. Říkali jsme si jak je příjemně po ránu, žádné vedro... Ještě ze jedeme tak brzo. Jenže pak přišly na radu indické dráhy. Zpoždění... Hodinu, dvě.... Tři! Uz bylo vedro jak sviňa :-) to už naštěstí vlak jel. Měli jsme možnost sledovat život na nádraží docela dlouho.

Rodiny jsou na tohle dost připravené... Zásoby jídla měly na dlouho. My ne. Takže chipsy a další balené věci to jistily. Nějakou dobu před nama stal jiný vlak - nejnižší sleeper class pouze. Vypadá to, ze ma dvě podlaží...na tom horním se da jen ležet. Precpany byl tak, ze lidi ani nevycházeli. Jen posílali mladé naplnit lahve vodou, která je zdarma. Koukali jsme na to asi půl hodiny a pořad nás to bavilo! Tu se lidi sprchovali, tam mocili, jinde prostě jen spali.

Cesta mela trvat pres deset hodin podle lístku, ale nebyla to pravda... Tentokrát to bylo naštěstí pozitivní a jeli jsme asi jen šest hodin. Cesta docela utekla, já se prospal, něco jsme pocetli.

V Jaipuru jsme šli na hotel pěšky, ale vyhnout se nahanecum bylo náročné. Hned jsme razili dále na pevnost nad městem. Páč to bylo levnější, tak jsme si to k ní vyslapli do kopce než to 10 km objíždět. Výhled luxusní. Volné chvíle jsme klasicky prozrali. Tandoori chicken, kebaby apod. Luxus. Mám pocit ze poprvé prijedu ne o >5 kg lehčí, ale naopak :-) mám v plánu nás dotáhnout i na nějaký kurz vaření, at jen pak nevzpominam!

Další den jsme se prospali. Pak procházka růžovým starým městem. Růžové teda moc není... Spis oranžové, ale to je asi jedno. Jaipur je město pro baby. Nakupovat tu můžou az do aleluja! Sárí, náramky, drahé kameni... O tom byla i většina procházky. Pak nějaká observatoř, minaret, z kterého byl supr vyhled, palác s okynkama pro ženské na špehování života na ulici, obchody, obchody, stánky... A vše v brutálním vedru.

Radši po skončení procházky urychleny návrat na hotel. Pak pauza a vyzkoušení něčeho nového ayurvedska masáž. No, vyzkoušeli jsme a stačilo :-) horší masáž s jedinou zajímavostí... Lejou vám horky olej na čelo...pomáhá to proti nespavosti, ryme a depresím. Prý.

Potom zranice :-) krome veceri jsme si dali lassi, jogurtovy nápoj. Podruhé a podruhé stejný účinek. Do hospody jsem nedošel a musel zpět na hotel. Jak příroda zavolá, nedá se než mazat zpět :-) takže aspoň můžu dopsat blog. S pivkem, které nakoupil po cestě Urbec.

Rano vstavacka a přesun do Udaipuru. Prý romantického města u jezera. Tak nevím co tam budeme dělat my :-) myslím, ze tam je nějaký kurz vaření, takže asi tak.